Mutace v genu CCR5

• odolnost vůči nákaze virem HIV-1

• vyšší riziko klíšťové encefalitidy

V České republice je asi 1 % lidí, kteří jsou plně odolní vůči viru HIV-1 a také tu je přibližně 20 % populace, které danou mutaci nesou v polovině své genetické výbavy. 

Výhoda odolnosti vůči viru HIV-1 má ovšem také svou temnou stránku: lidé nesoucí mutaci v genu CCR5 mají daleko vyšší pravděpodobnost, že budou mít vážnější průběh onemocněním klíšťovou encefalitidou.

Zjistěte svůj genotyp a své riziko ve vztahu k virům klíšťové encefalitidy a HIV-1.

Jak to funguje:

Gen CCR5 kóduje receptor, který se nachází na povrchu bílých krvinek (konkrétně C-C chemokínový receptor typu 5). Za pomoci tohoto receptoru mohou do bílých krvinek vstupovat některé viry, které pak buňku využijí k tomu, že se v ní rozmnoží a tím způsobí infekci.

Nejznámější virus využívající tohoto receptoru pro vstup do buňky je virus HIV, způsobující onemocnění AIDS. Již před lety bylo objeveno, že CCR5 receptor může mít ve své genetické informaci mutaci (Δ32), která způsobuje, že receptor má odlišnou stavbu a není funkční. Pokud pak virus HIV narazí na imunitní buňku, s tímto zmutovaným receptorem, nemůže do buňky prostoupit a za její pomoci se množit (viz obrázek). Jedinec, který má všechny imunitní buňky s mutací v genu CCR Δ32, má skoro nulové riziko, že se u něj v těle virus HIV rozmnoží a způsobí infekci.

Mutace Δ32 je rozšířena pouze u Evropanů, přičemž u severních národů je běžnější než u jižních. V České republice je asi 1 % lidí, kteří jsou homozygotní pro mutaci Δ32; říkáme že mají genotyp Δ32/Δ32 (tj. zdědili tuto mutaci jak od otce, tak od matky, a všechny jejich bílé krvinky mají receptor s mutací Δ32), a asi 20 % populace je pro mutaci heterozygotní, mají genotyp Δ32/wt (tj. zdědili mutaci jen od jednoho z rodičů, polovina jejich bílých krvinek má receptor CCR5 „zdravý“ a polovina receptor s mutací Δ32). Pro heterozygoty (Δ32/wt) pak platí, že riziko infekce virem HIV je u nich mnohonásobně nižší než u populace běžného genotypu (wt/wt) a pokud přesto k infekci dojde, průběh nemoci bývá mírnější a pomalejší a lépe na ni zabírají antivirotika.

Tato výhoda ale neznamená, že člověk, který je pro mutaci Δ32 homozygotní (Δ32/Δ32 ) se vůbec nemůže nakazit virem HIV. Riziko je u něj velmi malé, ale přesto je přenos infekce možný (zřejmě při vysoké virové náloži, doposud zaznamenány jen jednotky případů).
Zajímavé je, že lidé s mutací Δ32 hůře snášejí některé jiné infekce např. infekci virem západonilské horečky. Také je u nich pravděpodobnější těžší průběh infekce způsobené virem klíšťové encefalitidy.