Riziko Alzheimerovy choroby

Vyšetření genu pro APOE Vám přinese informaci o zvýšeném riziku vzniku:

•     Alzhemerovy choroby (pozdní formy)
•     kardiovaskulárních onemocnění
•     vyšší hladiny cholesterolu

Gen pro APOE je polymorfní a vyskytuje se ve třech alelách, které kódují vznik tří různých izoforem – APOEε2, APOEε3 a APOEε4. Tyto izoformy se mezi sebou liší pouze ve dvou aminokyselinách, cysteinu a argininu v pozicích 112 a 158. Protože lidské buňky mají dvě kopie každého genu, existuje šest různých APOE genotypů: tři homozygotní (ε2/ε2, ε3/ε3, ε4/ε4) a tři heterozygotní (ε2/ε3, ε2/ε4, ε3/ε4). Každá izoforma má souvislost s jiným systémovým onemocněním.

•     APOEε2 - snížené riziko pozdní formy Alzheimerovy choroby a zvýšené riziko vysokého chlesterolu a s ním spojené riziko aterosklerózy    
•     APOEε3 - nejčastější, není spojována s žádnými závažnými riziky
•     APOEε4 - zvýšené riziko vzniku Alzheimerovy choroby (pozdní forma)

                                                                       VYŠETŘENÍ OBJEDNEJTE ZDE

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba, nejčastější příčina demence, je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny lze najít v kombinaci životního stylu a genetických predispozic. Jedná se o závažné neurodegenerativní onemocnění vedoucí k úbytku nervových buněk v mozku projevující se snížením úrovně paměti a kognitivních funkcí a narušením emocí, chování a aktivit denního života. Nakonec se nemocný stává zcela závislým na své rodině nebo na ústavu sociální péče.

V současné době celosvětově trpí demencí zhruba 47 miliónů lidí (z čehož 70 % představuje právě AD) a předpokládá se, že se toto číslo v dalších letech bude výrazně zvyšovat až na 131 miliónů v roce 2050. V ČR dosud neexistuje žádný relevantní výzkum, který by se otázkou prevalence či incidence AD zabýval, proto existují jen kvalifikované odhady, které vycházejí z evropských a světových prací a studií. V roce 2015 žilo v ČR zhruba 155,9 tisíc lidí s demencí, 50,9 tisíce mužů a 105 tisíc žen. Správnou diagnózu v ČR má zhruba 20-30 % pacientů.

Alzheimerova choroba představuje komplexní zdravotnický, sociální i ekonomický problém, jelikož se jedná o stav, který s sebou nese zhoršení kvality života nemocného i jeho rodiny a přináší obrovskou zátěž pro systémy zdravotní, sociální i dlouhodobé péče. Alzheimerova choroba je čtvrtou až pátou nejčastější příčinou smrti, ale zůstává tichou epidemií, jelikož mnoho případů zůstává nediagnostikováno a neléčeno. V současné době zůstává nevyléčitelnou nemocí a včasnou diagnózou a zahájením léčby lze její průběh zpomalit a udržet pacienty v lehkých stádiích tohoto typu demence. Procesy vzniku Alzheimerovy choroby se stávají předmětem výzkumu vědců po celém světe, aby mohli být vyvinuty léky, které by byly schopny AD zcela vyléčit.

Alela APOEε4 je spojena se zvýšeným rizikem vzniku AD, zatímco alela ε2 s jeho sníženým rizikem. U homozygotů pro APOEε4 je riziko rozvoje pozdní formy AD asi 15x vyšší, u heterozygotů s touto alelou zhruba 3x vyšší než u lidí bez alely APOEε4. Studie rodin s AD a jejich nepostižených příbuzných vedli k závěru, že nosičství alely APOEε4 je význačným rizikovým faktorem vzniku AD. V současnosti zhruba 40-65 % pacientů s AD nese alelu ε4.

Ačkoliv je stárnutí nejsilnějším rizikovým faktorem pro pokles kognitivních funkcí a rozvoj demence, syndrom demence není přirozenou, nevyhnutelnou součástí stárnutí. Kromě věku patří mezi další neovlivnitelné rizikové faktory ženské pohlaví, rodinná anamnéza či právě genetická predispozice. Na druhé straně však mnoho studií prokázalo vztah AD s faktory, které lze ovlivnit a jsou převážně spojeny s životním stylem. Patří mezi ně vysoký krevní tlak, obezita, diabetes, škodlivé návyky a závislostí, které představují zejména kouření a nadměrné užívání alkoholu. Člověk by měl taktéž mít dostatek fyzické i duševní aktivity. Celkově se dá říci, že zdravým životním stylem a zdravou životosprávou se dá oddálit rozvoj demence.

Kardiovaskulární onemocnění

Gen APOE má taktéž souvislost s kardiovaskulárními onemocněními, což je souhrnné označení pro onemocnění srdce a cév (tepen a žil). Jejich společným rysem je ateroskleróza neboli kornatění tepen, které vzniká postupnou tvorbou aterosklerotických plátů v cévách a k jejich zužování a ucpávání. Výsledkem je pak podle postižené oblasti ischemická choroba srdeční čí cévní mozkové příhody – mrtvice. Lidé, kteří jsou nositeli alespoň jedné kopie alely APOE e4, mají zvýšenou šanci na rozvoj aterosklerózy, což je nahromadění tukových usazenin a tkáně podobné jizvám ve výstelce tepen. Toto progresivní zužování tepen zvyšuje riziko srdečního infarktu a mrtvice.

Kardiovaskulární onemocnění můžeme zařadit na první až třetí místo příčiny mortality. Nejdůležitějšími rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou opět podobně jako u Alzheimerovy choroby obezita, diabetes, vysoký krevní tlak, kouření a sedavý způsob života. Opět tedy platí, že zdravým životním stylem se dá předejít celé řadě systémových onemocnění.

Hyperlipoproteinémie

Gen APOE a jeho alela ε2 výrazně zvyšuje riziko vzácného stavu zvaného hyperlipoproteinémie typu III neboli familiární hypercholesterolémie. Většina lidí s touto poruchou má dvě kopie této alely, což vedlo vědce k závěru, že tato alela hraje kritickou roli ve vývoji onemocnění. Hyperlipoproteinémie typu III je charakterizována zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, určitých tuků nazývaných triglyceridy a molekul nazývaných beta-lipoproteiny s velmi nízkou hustotou (beta-VLDL), které přenášejí cholesterol a lipoproteiny v krevním řečišti. Hromadění cholesterolu a jiných tukových látek může vést k tvorbě malých žlutých kožních výrůstků zvaných xantomy a rozvoji aterosklerózy vedoucí až k ICHS.

Hyperlipoproteinémie je považována za multifaktoriální onemocnění a pokud se k alele ε2 přidají ještě onemocnění jako diabetes mellitus, poruchy výživy a podobně, může dojít k rozvoji onemocnění. Toto onemocnění je však dobře léčitelné dietními opatřeními či medikamenty.