Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku způsobené virem rodu Flavivirus, čeledi Flaviviridae, což jsou pozitivní jednovlákonové RNA viry. Virus způsobující klíšťovou encefalitidu dělíme na tři subtypy. Jsou jimi Západoevropský subtyp (ten se vyskytuje u nás v Evropě a jeho vektorem je klíště obecné Ixodes ricinus), Sibiřský subtyp (jeho vektorem je Ixodes persulcatus) a Dalekovýchodní subtyp (jeho vektorem je Ixodes persulcatus). Onemocnění asijskou formou viru má mnohem horší průběh než evropskou. Krom klíštěcího kousnutí se člověk může nakazit i pitím nepasterizovaného mléka a konzumací tepelně neupravovaných mléčných výrobků.

Nemoc propuká obvykle během jednoho až dvou týdnů po infekci. Zpočátku se projevuje jako běžná nespecifická viróza. Příznaky jsou horečky, bolest hlavy, svalů a kloubů, tuhnutí šíje, nevolnost a únava. V této fázi dochází k pomnožení viru v těle. Po několika dnech příznaky vymizí a následuje jeden až dva týdny bez příznaků. U některých lidí tímto infekce skončí, u jiných pak přechází nemoc do druhé, závažné fáze, která trvá dva až tři týdny a může zanechat trvalé následky. V této fázi onemocnění je zasažen centrální nervový systém, což se projevuje příznaky, jako jsou úporná bolest hlavy, zvracení, obrna nervů, třes, závrať, porucha spánku a orientace. Úmrtnost se uvádí 1-2%, kdy virus napadne centra mozku zodpovědná za dýchání a srdeční stahy. U 10% nemocných, kteří měli štěstí a prodělali druhou fázi onemocnění bez trvalých následků, se objevuje takzvaný postencefalitický syndrom, který může trvat i řadu měsíců. Ten je naštěstí reverzibilním stavem a dochází k úplnému uzdravení pacienta.

Klíšťová encefalitida je onemocnění, na které neexistují žádné účinné léky. Proto je třeba předcházet infekci očkováním, zejména pak v oblastech velké promořenosti klíšťat virem.