Není pochyb o tom, že správná strava je základním pilířem našeho zdraví a pohody. Avšak způsob, kterým potraviny působí na organismus, je u každého jedince odlišný. Zdánlivě zdravá potravina tak může být příčinou řady zdravotních obtíží jako je nadýmání, bolesti hlavy či ekzémy. Pokud jsou tyto obtíže způsobeny nesprávnou imunitní reakcí, dochází ke zvýšené tvorbě IgG protilátek a hovoříme tak o potravinové přecitlivělosti (intoleranci). Protože se však přecitlivělost na určitou potravinu obvykle objeví až několik dní či týdnů po její konzumaci, je těžké odhalit, jaká potravina nám nedělá dobře. Test potravinových přecitlivělostí (intolerancí) je dobrým začátkem k pochopení vlivu stravy na naše tělo. Výsledek testu Vám pomůže změnit Váš jídelníček, díky čemuž můžete dosáhnout výrazného zlepšení celkového stavu organismu.
Níže se můžete dozvědět více informací o potravinových intolerancích - co je jejich příčinou, jaké jsou příznaky, co se děje po úpravě jídelníčku či jaký je rozdíl mezi intolerancí (přecitlivělostí) a alergií.
Problémem potravinových přecitlivělostí je pozdní nástup příznaků. Ty se mohou projevovat až po několika hodinách či dnech po požití problémové potraviny. Proto není snadné zjistit, jaká potravina nám dělá problémy.
Mezi typické příznaky potravinové přecitlivělosti patří problémy se zažíváním, bolesti hlavy, únava, kožní projevy či bolesti kloubů.
Potravinová přecitlivělost bývá někdy nesprávně označována jako potravinová intolerance a většina lidí ji tak i nazývá. Co je skutečná potravinová intolerance se dozvíte níže. Zde se budeme věnovat potravinové přecitlivělosti, kterou testujeme i v našem testu, a která je příčinou problémů zmíněných výše. Jak již bylo také zmíněno, přecitlivělost na potraviny se neprojeví okamžitě, ale opožděně v řádu několika hodin či dní. Proto není snadné zjistit, jaká potravina nám nesedí. Příčinou potravinové přecitlivělosti je přehnaná imunitní reakce na jinak neškodné složky potravin. Tato přehnaná reakce vede k tvorbě specifických IgG protilátek. Taková reakce je v organismu důležitá a vede k obraně např. před viry a bakteriemi.
I když se jedná o fyziologický proces v organismu, v případě, že se mnoho složek neúplně rozložené potravy dostane ze střeva do krve při porušené střevní stěně (např. vlivem stresu, léků, infekce či alkoholu), dojde k přehnané reakci imunitního systému. Možnými důsledky této reakce jsou pak zánětlivé procesy, které mohou vést k trvalým obtížím. Pokud však problémovou potravinu vynecháme z jídelníčku, mohou záněty opět ustoupit, což může vést k zmírnění symptomů a zlepšení celkového zdravotního stavu.
Potravinová alergie je stejně jako potravinová přecitlivělost vyvolaná imunologicky. Zásadní rozdíl je však v typu vytvářených protilátek. U alergií se vytvářejí tzv. IgE protilátky, které mimo jiné vyvolávají okamžité uvolnění zánětlivého mediátoru histaminu. Proto se příznaky potravinové alergie projeví obvykle během několika minut po požití problémové potraviny. Mezi typické příznaky potravinové alergie patří kožní vyrážky, dýchací, oční a zažívací potíže či kardiovaskulární problémy. V extrémních případech může vést potravinová alergie až k anafylaktickému šoku, např. při alergii na arašídy.
Díky tomu, že se alergie projeví téměř okamžitě, je snadné identifikovat potravinu, která ji způsobila. Vzhledem k tomu, že k alergické reakci může vést i minimální množství dané potraviny, je potřeba se její konzumaci zcela vyhýbat, a to obvykle doživotně. Vedle arašídů patří mezi spouštěče potravinových alergií vejce, mléko, ryby, korýši, měkkýši, celer, obiloviny obsahující lepek, ořechy, hořčice, sezam, sója či lupina. Alergie na potraviny se dá zjistit tvz. prick testem (kožní test), případně krevním testem na protilátky IgE.
Potravinová intolerance narozdíl od přecitlivělosti a alergie není vyvolaná imunologicky, ale je často způsobena poruchou nebo nedostatkem enzymu důležitého pro odbourávání potravin. Následkem toho je pak neúplné odbourání složek potravy, které následně způsobují v těle problémy. Typickým příkladem potravinové introlerance je laktózová intolerance. Lidé s touto intolerancí nemají dostatečně funkční enzym laktázu, takže mléčný cukr laktóza není dostatečně tráven a způsobuje typické příznaky jako jsou bolesti břicha, průjmy, nevolnost či zvracení. Zkonzumované množství potravin, které tělo ještě dokáže tolerovat, se u různých lidí liší. Laktózovou introleranci si taktéž můžete nechat otestovat v naší laboratoři.
Výsledková zpráva Vašeho testu obsahuje přehled všech testovaných potravin a k nim přiřazená barevná kolečka (zelená, žlutá, červená), dle kterých můžete u každé potraviny zjistit, jak na ni reagujete a zda je to potravina, která Vám může způsobovat obtíže.
Zelená barva u potravin znamená, že na ně nereagujete nebo reagujete pouze slabě. Takové potraviny můžete jíst bez omezení, pokud však netrpíte potravinovou alergií (např. na arašídy), potravinovou introlerancí (např. na laktózu) nebo celiakií.
Potraviny označené žlutě už vyvolávají silnější imunitní reakci. Konzumaci takových potravin byste měli omezit a jíst je maximálně jednou až dvakrát týdně v rámci střídavé stravy (více níže)
Potraviny s červeným označením u Vás vyvolávají velmi silnou imunitní reakci, a proto byste se takovým potravinám měli alespoň dvanáct týdnů úplně vyhýbat. Po této tzv. eliminační fázi můžete potravinu opět zařadit do jídelníčku v rámci provokační diety (více níže).
Uvedená výživová doporučení jsou zde pouze pro Vaši snazší orientaci. O úpravě stravy byste se vždy měli poradit s výživovým poradcem, aby Vám v jídelníčku nechyběla žádná z důležitých nutričních komponent!
Na základě výsledků testu je žádoucí změnit Váš jídelníček, aby si tělo mohlo poradit se zánětlivými procesy v těle a vy se tak zbavili potíží. Vždy byste měli konzultovat změnu jídelníčku s lékařem či terapeutem, a to zejména v případě, že užíváte nějaké léky, trpíte nějakým onemocněním či jste těhotná. Test zjišťuje pouze přecitlivělost na potraviny, ne alergie, ani intolerance. Proto pokud Vám v testu nevyjde žádná abnormalita u potravin, na které jste alergičtí či intolerantní, i tak je nutné se jim nadále vyhýbat!
Jak již bylo řečeno výše, výsledná reakce na potraviny může být zařazena do 3 kategorií - zelená , žlutá a červená . Základním přístupem úpravy jídelníčku jsou tři stupně, a to eliminace, střídání a svobodný výběr. Dle tohoto si můžete upravit jídelníček tak, aby jste zcela eliminovali potraviny v červeném spektru minimálně na 12 týdnů. Potraviny se žlutým označením byste měli alespoň trochu omezit a to např. formou tzv. střídavé diety. To znamená, že danou potravinu jíte pouze jednou za 3 dny. Nejdůležitější však je při jakékoliv změně jídelníčku, sledovat svoje příznaky a tím cíleně určit potraviny, které vám škodí. Dávejte si také pozor na hotové výrobky, které mohou obsahovat složky, které bychom nečekali. proto je nejlepší se těmto výrobkům vyhnout a připravovat si vše z čerstvých surovin, kdy budete mít jasný přehled o tom, co jíte.
Střídavá dieta, týkající se hlavně potravin ve žlutém spektru , znamená, že první den jíte výběr "žlutých" potravin a další tři dny se jim vyhýbáte. Pátý den pak můžete tyto potraviny jíst znovu. Základem je, že tyto problémové potraviny nejíte více než jednou nebo dvakrát týdně. Střídavá dieta by Vám měla dopomoci k pestrému jídelníčku a snížení konzumace potravin ze žlutého spektra.
Potraviny s červeným označením byste měli ze svého jídelníčku vynechat minimálně na 12 týdnů. Je vhodné je nahradit potravinami se zeleným označením. Pokud máte příliš mnoho potravin v červeném spektru a přijde Vám nemožné je z jídelníčku odstranit všechny, můžete začít výběrem těch potravin, které jíte nejčastěji, ty totiž často vyvolávají největší obtíže.
Provokační fáze je pokračováním fáze eliminační, kdy došlo k vyřazení některých potravin z jídelníčku a tělo tak mělo čas poprat se se zánětlivými procesy. V průběhu provokační fáze tak můžete opět do jídelníčku zařadit problémové potraviny z červeného spektra, avšak pomalu a postupně! Pro začátek je dobré zkusit jednu potravinu a během několika dní sledovat, zda se neobjeví potíže znovu. Pokud se tak nestane, můžete potravinu do jídelníčku znovu vrátit, ale podobně jako u střídavé diety pouze jednou až dvakrát týdně. Pokud se však obtíže objeví znovu, je nutné se potravině vyhýbat alespoň rok.
Samozřejmě, že ne každá potravina, na kterou Váš imunitní systém reaguje zvýšenou reaktivitou IgG protilátek (zjistitelných v testu) Vám musí nutně způsobovat obtíže. Souhra mezi stravou a zdravím je velmi složitá, a tak se může stát, že se příznaky neprojeví. Proto pokud Vám vyjde v testu zvýšené množství IgG protilátek u potraviny, u které víte, že Vám neškodí, neměli byste ji zbytečně omezovat.
V případě, že jste dva až tři týdny před podstoupením testu vynechali z jídelníčku některé potraviny, mohou výsledky testu ukázat žádnou nebo jen mírně zvýšenou reaktivitu IgG protilátek. V takovém případě však nelze vyloučit, že jste na ně i tak přecitlivělí. Pokud jste se tedy například vyhýbali konzumaci mléka a mléčných výrobků, můžete být na ně precitlivělí, i když to test neprokázal.
Může se také stát, že ve výsledcích testu máte zvýšenou reaktivitu IgG protilátek u potravin, které téměř nebo vůbec nejíte. Příčinou můžou být tzv. křížové reakce. Jednodušše to znamená, že IgG protilátky nerozpoznávají pouze antigen proti kterému byly skutečně vytvořeny, ale i ty antigeny, které se původnímu antigenu velmi podobají. Tyto křížové reakce nejsou u potravinových přecitlivělostí dostatečně prozkoumány, u potravinových alergií však ano, a tak právě z nich odvozujeme křížové reakce u přecitlivělostí. Velmi častro dochází ke zkřížené reakci mezi tzv. inhalačními alergeny, které se šíří vzduchem (např. pyly či roztroči). Výsledkem této křížové reakce pak může být to, že člověk, který je alergický na pyly stromů, netoleruje jablka. Níže v tabulce je uveden přehled možných křížových reakcí, které jsou známé u alergií.
© Copyright 2024 GEN-TREND, s.r.o.